Tělo a duše

17. března 2011 v 13:11 | BaCaTeL |  Jen tak
Jen zranitelný sen, co začátku nemá,
realita mysl těžce zvedá.
Skrz oči jen mlha a kolem je stín,
v duši tma a ve snech splín.

Tělo uzavřené do těla, jedno se s druhým nesnese,
a stejně spolu musí zůstat, jako pán a paní na plese.
Jen formální pouto, jinak nože,
kdo by to snesl, kdože?

Ve spánku jedno tělo druhé opuští,
prchá a mizí, klidně i pouští.
Však k ránu kdy svět láme čas,
probere se tělo zase v nás.

Ten chudák, co je v nás vtěsněn,
je na kůži a krev zle vězněn.
Jen co se vzdálí domu pán,
snaží se utéct v pole, lán.

Jsme jako láva tekoucí,
jako benzín planoucí.
Spojeni ze dvou nepřátel,
shlukem dvou jiných těl.
 


Komentáře

1 Angee.na Angee.na | Web | 18. března 2011 v 15:18 | Reagovat

Nádherná básnička. Někdy se to moc nerýmuje, ale je povedená ;-)

2 Ivča:) Ivča:) | Web | 4. dubna 2011 v 0:17 | Reagovat

Děkuju za to, že píšeš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama