Názory

Piercing? Proč ne!

18. května 2011 v 20:16 | BaCaTeL
Piercing?
Hodně lidí tohle umění odsuzuje, ale proč vlastně? Pohlížíme snad na naušnice jako na něco prapodivného? Vždyť jsou to svým způsobem taky piercingy, tak proč tolik povyku? Jako na zvláštní pohlížíme spíš na holky, které naušnice nemají. Tahle móda se mi dost líbí (samozřejmě má všechno své meze). Já bych si například jednou v daleké budousnosti chtěla píchnout pierc do jazyka, ale to je tak všechno. Já nejsem moc ten typ, co by měl na těle čtyři tunely a deset piercingů. Nebo ještě do obočí? =) Kdo ví...
Kolik to stojí?
Tak třeba někam na obličej (+jazyk) to stojí tak 300 - 600Kč, takže žádná hrůza. Do pupíku a mezi prsty (dává se mezi ukazováček a palec - ruka) podobně, možná levnější. Taky se dávají piercingy do poněkud spodnějších partií, ale to je pořád tak trochu tabu, takže stručně - 1000 - 1300Kč.
Bolí to hodně nebo ještě víc?
Rozhodně nemůžu prohlásit: "Jo, je to pohoda, jdi do toho!" U každého je to individuální. Jediné, čím mohu uklidnit holky je to, že ženy mají snížený práh bolesti. Co jsem se já dočetla, nejbolestivějšími místy jsou prasa a rty.
Může piercing nějak ovlivnit tělo?
Nijak zásadně ne, ale pokud si necháte dát pierc na napnuté místo (dává se třeba někam do bodu, kde se pomyslně scházejí klíční kosti), můžete si ho strhnout, ale jinak nic moc.

Státní maturita

18. května 2011 v 13:37 | BaCaTeL
Státní maturity, ano nebo ne?
Podle mě je to zbytečné, protože zpovídat se z těžké látky před cizími lidmi se mi zdá neskutečně depresivní a rozptylující. Jasně, že by to měl dotyčný umět bez ohledu na okolnosti, ale přece jenom - mluvit před člověkem, kterého znáte třeba tři roky, nebo cizí osobu, ve kterou nemáte žádnou důvěru? Fujky fuj... Doufám, že se to do mojí maturity (tzn. do pěti let) zase změní k lepšímu.

Moje betonová kolébka

9. května 2011 v 18:25 | BaCaTeL
Město, ve kterém vyrůstám. Jsem s ním spojena jako břeh a moře. Každý den procházím jeho ulicemi a slyším hluk z hlavních ulic. Auta se se spěchem prohání tam a sem a já jejich kovový hukot už ani nevnímám. Celé tělo je tomuto režimu tak navyklé... Jako chameleon, co se usadí na kameni. Sám, nepozorován... ani vlastně neví, jestli není v blízkosti někoho známého. Jen tak dřepí a čeká na smrt... Tento úkaz není u městských krys neobvyklý. Přivyká si všechno...
Tělo - Pohodlí MHD, málo pohybu... Tzv. syndrom bečky (tloustnutí)
Sluch - Uši si přivykají hluku a rámusu z ulic, postupné otupení, špatný sluch
Plíce - Pomalu, ale jistě se zahlcují prachem a smogem
Žiju v Praze, a asi bych se nedokázala přeorientovat jinam, ale stejně toužím potom, abych měla pro svoje zdraví alespoň nějakou útěchu. Místo, kde není ani jeden z těchto problémů moderní doby.
Jezdím sice do Litoměřic (každý den po kroužcích a škole), ale nejsem si jistá, jestli mě to úplně ochrání.

Láska vs. vášeň

3. května 2011 v 14:29 | BaCaTeL

Důvěra... To základní kámen všech vztahů,
ale i tak tak je jedním z nejvrtkavějších.
Zrada, nevěra, podraz - kat všech vztahů.
Každý člověk je (bohužel) někde uvnitř své
hrudi, i v tom nejtemnějším místě, stále zvířetem.
Musíme se rozhodnout - buďto se necháme vláčet
svými nejnižšími pudy a budeme se tahat s každým,
kdo se nás pokusí svést, nebo se zaměříme jen na
jednoho člověka.


Můj názor?
Já se rozhodně nikdy nebudu pokoušet
být proslulou vymetačkou všech večírků.
Ale - a teď se nesmějte - něco na tom přeci
jen bude. Člověk všechny svoje pudy potlačuje
a touha je jedním z posledních nezavrhovaným
chtíčem našeho těla.
Na věrném vztahu je ale taky takový krásný půvab.
Nevím, není lehké jen tak posoudit,
jestli je lepší to, či ono.
Měl by se brát jak ohled na naše tělo,
tak na kultivovanost a city ostatních.

Nevěra
Pokud si vyberete jeden z těchto stylů života,
rozhodně není dobré mezi nimi přebíhat sem a tam.
Je jasné, že člověk dospívá a mění se jak jeho povaha
(částečně) tak jeho názory a pohled na věc.
Například je dost možné, že se jednou z rozeného
šoumena stane výborný tatík. =)
Nebo naopak z hotové jeptišky tanečnice u tyče,
ale tahle změna mi připadá pro oklí mnohem hůře
stravitelná, a na to by se rozhodně mělo myslet.
A právě při těchto změnách je nutno udělat často
radikální krok - odstřihnutí pupeční šňůry od partnera.
Možná se mu to budete bát říct... Tak se uchýlíte k nevěře.
Ale samozřejmě - dbejme na pořekadlo "Lež má krátké nohy".
Každá bublina jednou praskne, takže se musíte smířit s tím,
že vaše dvojí užívání nebude mít dlouhé trvání.
Je jasné, že život s citlivkou (z pohledu holky) je neměnný,
nudný a možná i obtěžuje. Prostě žádná akce, a právě to
chybí tomu pravému adrenalinu, který každý člověk tak trochu
potřebuje.

Příroda - krásná a mocná...

30. dubna 2011 v 18:17 | BaCaTeL
Člověk si pořád myslí, jak chápe vše kolem sebe. Že má nad svým okolím jistotu, že může ovlivnit, co přijde a co se stane. Je to ale pravda? Je vůbec možné něco takového prohlásit? Kapky, co nekonečně bičují zem. Povodně, které neúprosně likvidují své překážky. Vítr, nepředpovídatelně trhá stromy a rovná vše se zemí.

Třímá žezlo, co ve skutečnosti není,
říká hlíně, ať slyší jeho znění.

Přemoci prostor kolem sebe,
válku sám proti sobě vede.

Člověk - co je vůbec zač?
Proč byl stvořen? Nač a nač?!

Nepatří sem - plný zloby,
zlaté byly staré doby.

Ten čas, kdy svět neměl vad,
už dávno uschl nebo zvad.

Ben Cristovao

28. dubna 2011 v 21:05 | BaCaTeL

Ben Cristovao se vrací zpět na scénu?
Zřejmě ano, protože nazpíval novou písničku poletující éterem - Mimozemšťanka/Aliengirl.


Ben Cristovao byl od začátku své "slavné existence" můj favorit.
Vím, že tohle říka skoro každý, ale na obranu musím říct....
No, ani nevím =).
Ale potom, co jsem se dozvěděla, že Ben Cristovao chodil na
stejnou školu jako já... WOW !!! (Jazyková škola Plamínková; Praha 7)
Jedna moje nejmenovaná učitelka, co mě chodila doučovat mi řekla,
že prý potom začala fandit a SMSkovat celá škola (a to se nedivím).
Já jsem teda SMS neposílala, ale jen ve finále - a to Šmajdovi.
Nechtěla jsem ani náhodou, aby to vyhrál Chodůr, ale bylo vidět,
že důchodci sledovali SuperStar taky a taky posílali hlasy.

Můj názor na Lady Gaga

24. dubna 2011 v 13:53 | BaCaTeL

Lady Gaga? Podle mě je to jen nepovedená parodie na Rihannu. Její image, zpěv... Prostě něco příšerného. Jen plastikové zrnko, co vypadlo z pytle převáženého do továrny na nočníky. Jestliže je tohle favorit dnešní mládeže, tak to bude nejspíš příští generace chodit s pneumatikou kolem pasu a dopravní značkou a rozkroku. Prostě hrůza. Pokusili jste se někdy vyhledat text na její písně? Vždyť jsou úplně nesmyslné (přesvědčte se sami tady). Některé její písně jsou sice střelené tím "správným směrem", ale na mě to působí tak, že tahle "praštěná hudba" je její skutečný styl. Třeba Nightwork - ty hrají taky dost ujeté písničky, ale u nich je prostě zřejmé, že je to jen jejich vlastní vtip.

Houževnatý svět nicoty

21. dubna 2011 v 8:37 | BaCaTeL
Nic... Nedosažitelný prostor, neexistující existence a věčné čekání, ale bez času. V mých očích je nicota jakési vákuum ve vesmíru, které není plno podtlaku, ani přetlaku, ale naopak něčeho úplně jiného, co nejsme schopni vnímat.
Tohle sice moc dlouhá úvaha nebyla, ale měla jsem potřebu se vypsat. =)

Svět patlanic a barev

11. dubna 2011 v 19:03 | BaCaTeL
Krásné jsou ty barvy,
které krášlí svět,
jen málokdo se přemůže,
aby se zrakem vrátil zpět.

Zpět ze světa odstínů,
zpět ze světa malb,
barev je škoda na světě,
s šedivou halb und halb.

Není pes mrzák, že barvy nevidí?
Je jako zahradník co pranic necítí!
Není delfín chudák, že vidí jen modro?
Prohlédnout si umění - to by mu bodlo!

Lidé se obklopují tisíce barvami,
neznaje slova, co barevně nehrají.
V pasti duhy co kobra jak,
jakožto Indián přísahám na kajak:

"Bez barev - ni slova!
To má úvaha nová!
Ve všem je odstín, ve všem je třpyt,
Musíme se barvám zalíbít!"

Welcome to the Hell

8. dubna 2011 v 18:11 | BaCaTeL

Peklo

Peklo... Od začátku našich věků se lidé mezi sebou straší pověstmi o podzemním světě, kde musí každá zlá duše pykat za hříchy, které natropila jako ještě živá bytost. Také tu žijí proklatá stvoření, jehož působení se obává i sám Bůh - Satan a čert... Co z těchto pověstí je pravda?
Podle mě je možné, že pověst o pekle se nese už z dob pohanských, ne-li pravěkých. Mohlo to vzniknout tak, že se jednoho obyčejného pravěkého dne začala tvořit sopka někde poblíž lidských obydlí. Jak je známo, takto tvořící se sopky mají ve zvyku zapalovat vše kolem a pohlcovat. Jak jinak, samozřejmě je tu i láva, která se valí na povrch a spaluje vše kolem. To dá rozum, že když si dříve lidé nedovedli vysvětlit ani déšť, muselo by tohle pro ně být něco neuvěřitelně démonského. Jeho význam jsem se pokoušela vypátrat, ale našla jsem jen informaci, že toto slovo má význam pro místo, které způsobuje jen utrpení (=škola :D no nic, to mě jen tak napadlo). Myslím, že to bylo myšleno jen jako vznik z přeneseného významu, ale je možnost, že to bylo i obráceně.
Dále je tu nezapozapomenutelná věcička - vzniklo peklo, ale jak se tedy lidé z rudého podzemí dostali až k pekelným bytostem, jako je čert? To chce dost fantazie, aby si někdo vymyslel čerta s kozí nohou, rohy a ocasem. Napadá mě jako jediné, že to možná křesťané "ukradli" Řekům, nikoli už ve finální podobě, ale zdůrazňuji možná, se čert vyvinul z fauna.
zdroj obrázku: wikipedia.org

Nečekané těhotenství - co dělat?

7. dubna 2011 v 22:38 | BaCaTeL
Nečekaně těhotná, téměř ani nevíš s kým a vyhledáváš na Googlu nějakou radu? Tak poslouchej...
První se uklidni, rozhodně nejsi první a ani poslední holka, které se to stalo. Já samozřejmě nejsem ani zdaleka člověk, co by o téhle věci něco věděl, ale tohle je můj názor na věc. Taky je to něco z toho, jak bych to udělala já, ale doufám, že k tomu NIKDY nedojde. Teď máš podle mě dvě možnosti.
První je trochu drastická - prostě to řekni rodičům - buďto to přijmou, nebo ne, stejně jim nic jiného nezbyde. Ne jednu stranu je dobré aby věděli, na čem jsou. Budou na tebe mít asi vztek, ale určitě by měli ocenit, že se k nim v téhle situaci obracíš.
Druhá - vyhledáš radu odborníka (tzn. nasadíš nějaké léky na předpis). Z tohohle bych já měla trochu obavy, protože kdykoli se můžeš vyhnout chemickým přípravkům, tak to udělej. Díky tomuhle způsobu to dokonale ututláš a nikdo nezjistí, že jsi přišla do jiného stavu.
Podle mě jsou potraty zlá věc, protože brát život má právo jen nadpřirozená síla, označovaná jako "Bůh". Já tedy bych se k této variantě ukončení něčího života asi také odhodlala, ale hlavně bych se snažila, aby nikdy k ničemu takovému nedošlo.

Velikonoce

2. dubna 2011 v 13:43 | BaCaTeL

Velikonoce

Oblíbený svátek, plný barev a radosti z jara. Čas, kdy se zapomene na každodenní starosti a pochmurnosti a barví se vajíčka, pečou berani (ti z buchty!), pletou pomlásky a prohání děvčata...
Já se na Velikonoce docela těším, ale nijak mě neláká představa, že mě zase budou kluci doslova bičovat pomláskami. Já jsem jako jedna z mála holek zavedla protiútok, protože toto nelidské tyranizování ženského pokolení je jen zkomolený pohanský zvyk. Pokaždé, když se mi nějaký kluk snaží silou našvihat a mně se už nedaří prchat, chopím se své domácí pomlásky a chráním své zdraví. Zatím to pokaždé zabralo, takže se, holky, nenechme tak snadlo zmlátit!

Smrt je přítel...

26. března 2011 v 21:22 | BaCaTeL
Dříve byly tresty smrti každonní rutinou, dnes od nich spousta zemí dává ruce pryč a ještě dál. Tresty smrti mají jednu výhodu a jednu nevýhodu. Výhodou je, že nehrozí, aby se úchylové zatčení policií již nedostali nikdy mezi lidi. Nevýhodou je naopak možnost, že popravíte nevinného člověka. A právě proto se tohoto rozhodnutí zříká většina zemí. Takže ano, nebo ne?
Já se dmnívám, že trest smrti by se měl povolit. Nebo minimálně nějaké to mrzačení. Zbrání snad zloději rok vězení krást? Ne. Ale deset minut u řezníka a následná amputace ruky by mohla. Podobně je to i s tou smrtí. Jedině konec života zabrání předčasnému ukončování životů ostatních. Důležitá je ovšem presumce neviny (zákon, díky kterému se na každého člověka pohlíží jako na nevinného, dokud se neprokáže nevina). Pokud se tento zákon nebude dostatečně tolerovat, řady české populace dost prořídnou.

Homosexualita - teplá pravda

10. března 2011 v 17:27 | BaCaTeL
Homosexualita aneb Teplá pravda
Homosexualita není nic příliš vyjímečného. Vyskytuje se například nejen u lidí, ale i u papoušků a psů. Z jednoho úhlu pohledu je to prakticky psychická porucha, která zaměňuje stejné pohlaví za sexuální objekt. Opačná orientace byla odjakživa pro společnost pěstí na oko, ne-li trnem v patě. Ve středověku se homosexuálové popravovali (u nás nejčastěji naražením na kůl), dnes "tiše proplouvají" světem. Bezpochyb se dnes tato (podle mě) podstatná odlišnost zahrnuje mezi světová fakta a každodenní realitu, ale každy na ně neustále poukazuje. Někteří to považují za zajímavou výstřednost, jiní za odpudivý kýč.
Já na ně nahlížím (nebo se o to alespoň snažím) jako na obyčejného člověka, kterých potkávám denně stovky. Co asi lidem dnes nejvíce vadí na těchto typech je, když je vidíme olizovat se na veřejnosti. Mě to taky nijak nevoní, ale je to stejně oplzlé, jako kdyby tam stála holka s klukem.

Akce a reakce - ze života

9. března 2011 v 14:08 | BaCaTeL
Akce a reakce
Akce a reakce - základ jak fyziky, tak skutečnosti. Pokaždé, když se něco stane, musíme čekat nějaký následující děj, ba i nepatrný. Například když upustíme jablko - ovoce se doformuje a s ním teoreticky i místo dopadu. Toto se lépe projevuje třeba i u kamínku hozeného do vody. Zde ale nedochází k přeměně kamínku, ale jen vodní hladiny. Toť k fyzice.
Akce a reakce se ale objevují (jak už jsem zmínila) i v obyčejném životě. Když někomu podrazíte nohu, nemůžete očekávat, že k ničemu nedojde. Dotyčná oběť Vašeho údu na Vás nemusí hned začít křičet, urážet Vás nebo něco podobného, ale v její mysli se automaticky přesune tato zkušenost mezi podstatné.
V tento okamžik mozek zaznamená několik informací:
  • Dej si bacha na tohohle pitomce
  • Dej si bacha na jemu podobné pitomce
  • Od cizích lidí nicmoc nečekej
Tohle ale není ještě reakce úplná. Reakce se v tomto okamžiku vznáší někde nad hlavou daného člověka a čeká, jako dravá šelma v houští. V okamžiku, kdy se mu podaří narazit na podobnou situaci, tělo bude reagovat téměř samo a hned. V tomto případě by mohlo dojík k tomu, že by osoba fyzicky, nebo slovně napadla onoho vtipálka, nebo že by jen ucukla a radši ho jen obešla...
Takovýhle případů je spousta,
ale podobných pitomců je ještě víc...

Vegetariánství - úchylárna, nebo lepší varianta?

8. března 2011 v 10:33 | BaCaTeL
Vegetariánství - úchylárna, nebo lepší varianta?

Vegetariánství je určitý styl života, který svému provozovateli
zabraňuje jíst maso. Podle mě se vegetariánství dělí na dvě skupiny:

1) Ti, co maso prostě sami od sebe nedokážou maso ani cítit
2) Ti, kterým maso chutná, ale nedokážou se s myšlenkou jeho
původu vyrovnat

Já tento způsob stravování neodsuzuji, spíš naopak - preferuji ho.
A to z jediného důvodu - podívejme se na zvířata - každé zvíře má
asi tak kolem 10 věcí, které jí jakožto hlavní zdroj potravy. (Jsou tu
také zvířata, které jí jen jednu věc, např. panda a její bambus. Ale
i přesné opaky, jako prase nebo kobylka. Já teď ovšem nahlížím spíše
na divoká a "přirozenější" zvířata.)
Lidé mají miliony pokrmů, a alespoň polovina z nich by mohla být bezmasá.
Tak když má člověk tolik možností jídla, proč tedy jí zrovna to, při kterém
musí umírat zvířata?
Já sama odpověď na tuto otázku nevím.... A stále hledám.

Kdybych já byla vegeterián, určitě bych patřila (bohužel) k té druhé skupině.
Byla bych vegetariánem ráda, ale má to háček - vegeteriánská jídla jsou na vaření
dost složitá, zatímco vaření s masem je rychlejší a snažší.

McDonald - dobrý jed

3. března 2011 v 19:20 | BaCaTeL
McDonald - dobrý jed
Spousta lidí chodí do FastFoodů, jí ve FastFoodech... Například pracující lidé. Ti využívají (např.) McDonaldy jako místo pro rychlý oběd nebo prostě pro svačinu. A je to i praktické - dosáhnou tak velké úspory času a přesto se dobře najedí. Ano, to je hlavním směrem a cílem rychlých jídelen. Ale FastFoody naprosto zanedbávají jednu podstatnou stranu potravinářství a konzumace jídla - a tou je přísun vitamínů a pro tělo užitečných látek. (To, že jídla podávaná v McDonaldech jsou extrémně tučná a obsahují přemnoho kalorií, zatím radši slovy míjím.) Ani o jediném jídle v tomto FastFoodu nemůžu úplně prohlásit, že by bylo pro tělo něčím užitečné, nebo tedy že by se dalo říci, že má nějaký určitý význam v našem jídelníčku.
Je to jen tuk v barevném obalu, který svým "plastovým" a živým vzhledem láká jak pozornost dětí, tak dospělých.

Nová Československá Superstar - totální propadák

1. března 2011 v 19:42 | BaCaTeL
Československá Superstar 2o11 - totální propadák, ale proč?
Jako vždy se i tento rok pořádá Superstar. Loni se asi hlavám Novy osvědčilo, že mezinárodní "souboj" hlasů mladistvých má velkou sledovanost, a tak seriál zopakovali. Papatuji si, jak už od prvních kol tohohle mumraje si všichni vytipovali své favority a říkali si mezi sebou, kdo asi vyhraje. Ale letos tomu je jinak. Zatím jsem o Superstar nic neslyšela, ani jsem se na ní nekoukala, protože první kola se mi pokaždé zdají ubohá. Třeba to má stejně jako já i více lidí, ale kdyby ano, musely by to být opravdu masy. Jediné, jak jsem se o nové Superstar dozvěděla, bylo z jednoho titulku na Seznamu. Psalo se tam něco o rekordně nízké sledovanosti. Nova už je tak zoufalá, že se snaží diváky nalákat na soutěž, jejíž hlavní cenou je večeře s Benem Cristovaem. Jestli to takhle bude pokračovat, Nova asi dost prodělá, protože co se týká reklam, kulis a financování moderátorů atd., jedná se asi o dost tučnou sumičku...

Jak si vyžehlit vlasy bez žehličky

28. února 2011 v 13:12 | BaCaTeL
Ani nevím jak, ale nějak jsem přišla na to, jak si "vyžehlit" vlasy bez žehličky... Asi to funguje, protože se mě lidi ptají: "Ty si žehlíš vlasy?" a nechce se jim věřit, že ne. Tak tady je ten tajemný způsob, jak si já "žehlím" vlasy...
Stačí Vám k tomu jen ruka, hřeben a fén (bez násady).
Umyjte si hlavu a použijte rozprašný kondicionér
na ještě vlhké vlasy. Teď si vlasy jen lehce rozhrábněte
a upravte tak, jak jste zvyklí (ale stále nefénujte!).
Nyní si dejte ruku do vlasů (vlasy mezi jednotlivé prsty)
a natáhněte. Před nimi kmitejte fénem
(nejlépe nastaveným na nejsilnější proud vzduchu a teplotu střední).
Dělejte to tak dlouho, dokud nebudou vlasy relativně suché.
(Takto udělejte celou hlavu.)
A teď velké finále...
Předkloňte se a vyfénujte si vlasy v předklonu, to jim
dodá objem. Teď už je to jen na Vás.
Hodně štěstí ;)

Avatar - dokonalý sen, nebo krutá realita?

22. února 2011 v 12:02 | BaCaTeL

Avatar je podle mě dokonalý příběh o planetě, na které existoval krásný a neporušený svět. Žila v něm nebezpečná a nezkrocená zvířata, spolu s tvory, podobnými lidem - Náwi. Ti se ale nepokoušeli podmanit si svou planetu - naopak - oni s ní žili v symbióze a harmonii. Jednou se ale na jejich planetu (Pandoru) dostali lidé. Zprvu se pokoušeli domluvit se s místními a navázat s nimi přátelské vztahy, ale když se majitelé těžkých těžebních strojů dozvěděli o bohatství pod povrchem Pandory, fauna a flóra šly stranou.

Jak ovlivnit sny

16. února 2011 v 13:35 | BaCaTeL
Chcete, aby se Vám zdálo to, co vy sami chcete? Jestli ano, tak Vám možná můžu trochu poradit. Neprozradím Vám přesně, jak donutit své podvědomí, aby jste třeba snili o líbánkách strávených s Justinem Timberlakem, ale řeknu Vám, jak ho celkem slibně ovlivnit...

Sen je jako velmi živá představa. Na cokoli pomyslíte, to se Vám zobrazí i ve snu. Má to ale háček - MUSÍTE si uvědomit (ve snu), že spíte. Musíte si to ve snu zopakovat nahlas - "Je to jenom sen." Až Vám dojde, že se opravdu potom jen probudíte, můžete teprve pokračovat dál.

Dalším krokem je NAPROSTÉ OVLIVNĚNÍ A UVĚŘENÍ své mysli. Musíte si říkat něco pořád do kola a věřit tomu, jak nejlépe dovedete. A naopak NESMÍTE MYSLET NA ZLÉ VĚCI, jinak se tam taky objeví. Proto se vždy stane to "nejhorší" - protože na to pomyslíte.
Zní to dost jednoduše, ale když Vás potom ve snu pronásleduje upír, je dost těžké myslet na něco pozitivního.

Ukázka z mého snu:
Jdu po ulici, když v tom ke mně přiletí upír a nese mě někam pryč. Donese mě na mrakodrap, kde se ke mně otočí a vystaví ostré zuby. "To přece není skutečné!" - řeknu si, a pak se proberu z ospalého tranzu. Upír jde ke mně pořád blíž a blíž. "Co kdyby měl místo zubů jen dvě mrkve?" - napadne mě. Začnu usilovně přesvědčovat sama sebe, že se jedná je o karotky, po chvíli se to opravdu stane...

Shrnutí:
--------
  • Před usnutím myslete na něco pozitivního
  • Ve snu si neprodleně uvědomte, že spíte
  • Nalhávejte sami sobě upravenou skutečnost
  • Strašně moc tomu věřte
  • Nesmíte myslet na zlé věci !!!

Bílá, nebo černá?

14. února 2011 v 17:25 | BaCaTeL

Rasismus je povrchní ohavnost, která má kořeny zřejmě odjakživa. Černá, nebo bílá. Tyto dvě vrstvy měly mezi sebou ohromnou prohlubeň ve středověku. Něco mezi? To neexistovalo. Spojení rodin odlišné rasy by bylo tehdy snad ještě hůře odsuzováno než nevěstinství. Ale o jedné hraběnce, jejíž jméno si nepamatuji, je "legenda", že dostala černého sluhu darem a po několika letech se jí narodilo dítě mulat (byla to dcera).  Tu ale hraběnka schovala pod silný závoj otazníků a poslala ji do kláštera, poté se o dceři rozplynul prach nad cestou.
Já osobně si myslím, že je to něco nechutného a naprosto zbytečného. Ale na druhou stranu musím uznat, že přeci na tom něco je. Teď se vyjádřím odporně: Vezměme si třeba Romy. Viděli jste snad někdy, že by někteří z bělochů hromadně na někoho sprostě křičeli bezdůvodně? Nemám teď na mysli malé a ojedinělé skupinky chuligánů, ale mnohočlenné hordy puberťáků v teplákách, co si kráčí do Tesca něko nakrást. Z nějakého důvodu jsem před nimi ostražutější, než normálně.

Kde je ten života cíl ???

8. února 2011 v 22:27 | BaCaTeL
Kam vedou cesty svízelné,
kde je mysli háj?
Kde volnost naše povstane,
kde je věčný máj?

Lehko mluvit o cíli,
ke kterému cesta vede,
však jak projít touto cestou,
o  to hlavně jde.

Pro někoho je cesta lehká,
plná radosti,
pro jiné zas představuje
nemalé starosti.

Země vs. vesmír - básnička

4. února 2011 v 20:07 | BaCaTeL
Kolik světel svítí na naši Zem,
svítí po roky a každým dnem.

A přece nevyhasnou, a přece září,
a fascinují víc než tisíce tváří.

Vy hvězdy magické, vy krásná světla,
co se Vám do cesty naše Země vpletla?

Jak sobec, jak plevel, jak měsíci mrak,
nezájmu plná, jak lítý drak.

Co srovnáváme Zemi s oblohou?
Je to jen hlína a prach.
A lidé dílo dokonali,
teď je jen kouře mrak.

Je jak zrnko písku na pláži,
co tvoří její tvář,
však kdyby jeho nebylo,
nepozná to nikdo sám.

Vědělo by to jen zrnko,
co zapadlo v zem,
a malé organismy,
co žily jeho porostem.

Buddhismus

4. února 2011 v 16:43 | BaCaTeL
Slovem buddhismus (občas je nesprávně používáno budhismus) dnes označujeme vše, co se během 2500 let vyvinulo z učení indického prince jménem Siddhártha Gautama. Pohnutý lidským utrpením, opustil své blízké rozhodnutý osvobodit sebe i všechny bytosti od strasti. Při svém hledání následoval nauky několika učitelů, ale jejich cesta ho nikam nedovedla, proto se vydal cestou vlastní. Prováděl asketické praktiky, ale ty mu také nestačily. Nakonec usedl pod strom, ponořil se do hluboké meditace a dosáhl probuzení. Od té chvíle je nazýván Buddha Šákjamuni.
Po svém probuzení si Buddha dokázal v očištěné a soustředěné mysli vybavit své jednotlivé minulé životy. Potom mohl vidět, jak ostatní bytosti umírají a hned se znovu rodí podle svých skutků, řeči a způsobu myšlení. Poznal, že hlavními příčinami tohoto znovuzrozování jsou myšlenky poskvrněné touhou po smyslových zážitcích. Vydal se na cestu do Váránasí, kde vyložil Čtyři vznešené pravdy. Až do svého osmdesátého roku žil jako putující mnich a vysvětloval učení, nazývané jako Dharma. Ve své vlastní tradici zen buddhismus tvrdí, že Buddha předal zkušenost probuzení svému nejlepšímu žákovi Mahákášjapovi tak, že ukázal na květinu a mlčel.
První koncil, svolaný krátce po Buddhově smrti, trval několik měsíců. Jeho účastníci se snažili zaznamenat přesné znění Buddhových slov pro další generace. Na druhém koncilu vyhlásila buddhistická doktrína zásadu: pokud nejsou porušovány hlavní předpisy učení, je povoleno přizpůsobit se podmínkám a zvykům oblasti, ve které se žije. Buddhismus se postupně stal důležitým náboženstvím Indie.
Důsledkem muslimského vpádu do Indie ve dvanáctém století, byla ztráta většiny buddhistických textů, ale také jeho šíření z Indie do okolních zemí. Buddhismus tak na svojí pouti po jazykově, historicky a kulturně odlišných oblastech Asie do sebe vstřebával místní prvky. Současnou osobností, šířící buddhismus po celém světě, je dalajlama, který byl okolnostmi donucen opustit svůj rodný Tibet. Ve svých přednáškách mimo jiné vysvětluje pojem karma, v buddhismu často používaný, a mezi lidmi často chápaný nesprávně.
Zdroj ---- TADY !!!
 
 

Reklama